Super sexy bad boy se zlatým srdcem. Obyčejná (ale ve skutečnosti velmi neobyčejná) holka odvedle. Vyvolený hrdina, který jako jediný může zachránit svět. Předvídatelný milostný trojúhelník. Zní vám to povědomě? Není divu. Právě jsem popsala obsah skoro každé young adult fantasy, kterou jste kdy četli.
O tom, jestli young adult šílenství odstartoval Harry Potter, nebo Stmívání, se takhle zpětně můžeme jen pohádat. Faktem ale je, že žánr young adult (tedy příběhy o silných dětských nebo dospívajících hrdinech, často vycházející z klasických fantasy nebo paranormálních motivů) dnes bere knižní pulty útokem.
Nejde totiž jen o Harryho Pottera nebo upírské Stmívání. Do žánru young adult se řadí i dystopie Hunger Games, Divergence nebo Univerzita výjimečných, romantické ságy Vampýrská akademie, Třpytný dvůr nebo Pokrevní pouta, urban fantasy Kostičas, dobrodružný Percy Jackson nebo třeba série Skleněný trůn vycházející z klasického fantasy settingu. A mnoho, mnoho dalších.
Young adult fantasy je dnes zkrátka všude plno. A kde je něčeho hodně, tam je snadné najít to dobré – i to, co se zas až tolik nepovedlo. V případě young adult je toho druhého bohužel docela dost. Důvod? Její autoři se tak moc snaží psát postavy a zápletky, s nimiž se jejich dospívající čtenáři budou moct ztotožnit, že často končí u těch největších žánrových klišé a jejich repetitivní charaktery působí jako z pera umělé inteligence.
A to bolí.
Protože jakmile si jednou uvědomíte, jak moc je young adult následujících klišé plná, už nikdy ji nedokážete číst s takovou radostí jako dřív.
1. Tak obyčejná. Tak neobyčejná
Aneb Univerzální Young Adult Hrdinka, verze 1.0. Zakřiknutá puberťačka, nikam nezapadající a plná strachů a pochybností – o sobě, o svých schopnostech i o svém vzhledu. A přece úplně jiná než ostatní holky. Zatímco hrdinčiny vrstevnice řeší módu a kluky, Univerzální Young Adult Hrdinka na něco takového nemá ani pomyšlení. Tahle přemýšlivá introvertka totiž oplývá Bohatým Vnitřním Světem, a nějaké holčičí blbosti ji ani v nejmenším nezajímají.
Jaké štěstí, že se v jejím světě brzy objeví tajemný a super sexy týpek, který ji přesvědčí, že i ona může být kočka nejen zevnitř, ale i zvenku (většinou tedy až ve chvíli, kdy na sebe oblékne ty nejlepší šaty a náležitě se k tomu učeše a namaluje).
A navíc ji Super Sexy Týpek stejně miluje pro její Bohatý Vnitřní Svět, tak jaképak copak se šaty a make-upem. Nebo ne?
2. „Jen ty můžeš zachránit svět!“
Netouží po ničem jiném než vést obyčejný život obyčejných lidí – a přece jsou předurčeni k tomu stát se něčím víc. Zachránci. Spasiteli. Vyvolenými. Protože zatímco ostatní celý život tvrdě dřeli, aby něco dokázali, young adult hrdinům a hrdinkám stačí jediné: pořádná věštba. Nebo aspoň ta správná genetická linie.
Nechápejte mě špatně. Dobré příběhy o zachraňování světa mám ráda stejně jako všichni ostatní. V rámci young adult se ale hrdinové nestávají hrdiny, protože jsou o tolik lepší než všichni ostatní, ale protože jsou k tomu zkrátka předurčeni. Harry je jediný, kdo může porazit lorda Voldemorta a zachránit tak kouzelnický svět. Aelin Galathynius je jediná, kdo může přinést mír do Adarlanského království, zkrátka proto, že její pokrevní linie je tak unikátní, že coby postava nedostává ani jinou možnost. Percy Jackson je jediný, kdo může zabránit válce bohů, Meira jako jediná může znovusjednotit Zimní království – a to z úplně stejného důvodu.
Coby čtenáři mi ale nezbývá než se ptát: pokud už od začátku vím, že je náš vyvolený předurčen k tomu, aby zachránil vše, co se dá, můžu být skutečně překvapená, až se mu to (překvápko) na konci skutečně podaří?
3. Má mě ráda, nemá mě ráda…
Aneb milostný trojúhelník po sto padesáté prvé. Znáte to. Hrdinka, její nejlepší kamarád (většinou hodný, ale ňouma) a taky temný sexy drsňák (většinou blbec, ale s dobrým srdíčkem kdesi hluboko). No prostě jako ze života. Nebo ne?
Dovolte mi, abych si místo dalších zbytečných slov vypůjčila tento obrázek, který na mě nedávno vykoukl z hlubin internetu.
Mimochodem, až se zase někdy nachomýtnete k diskusi, proč ženy tak často zůstávají v toxických vztazích, vzpomeňte si na tohle oblíbené „hodná holka napravuje sexy hříšníka“ klišé. A taky na to, jak mocná je síla příběhů.
4. Dospělý není kámoš. Nech si to všichni zapamatují
Mám pro vás radu. Pokud se jednoho dne probudíte a zjistíte, že jste se stali dospělákem v libovolné young adult fantasy, otočte se na podpatku a co nejrychleji utíkejte najít žánr, který vám bude nakloněnější. Coby dospělý v young adult totiž máte v zásadě jen tři možnosti: buď jste zbytečný, mrtvý, nebo blbec.
Je to pochopitelné. Autoři young adult se už z principu snaží přiblížit světu svých čtenářů, tedy světu, v němž je dospělý nadbytečná a veskrze překonaná entita. Opravdu ale musíme trpět další a další příběhy, v nichž dospělí v lepším případě nekonají, v tom horším vysloveně škodí, a do zápasů o budoucnost světa vysílají děti – a to bez jakéhokoliv zjevného důvodu?
(A ano, dívám se na vás, Univerzito výjimečných, Maze Runnere, Kostičase, Dokonalý páre a další…)
5. Svět se změnil…
Dobrá dystopie nás, čtenáře, vždycky zahřeje na srdci. Dokážeme totiž ocenit dobře vystavěný postapokalyptický svět – ať už jde o Divergenci, v níž je společnost rozdělena do pěti frakcí, Univerzitu výjimečných, v níž se Spojené státy proměnily v krajinu zuboženou válkou, nebo o Hunger Games a jejich Panem.
Tady ale přichází ono ale. Zatímco klasickému worldbuildingu věnují young adult autoři poměrně dost prostoru, málokdy už odpovídají na otázku proč. Proč se ze světa, který známe, stala ona dystopická krajina, kterou ve svých knihách popisují? A proč se coby čtenáři smiřujeme s neochotným a krátkým vysvětlením, že „přišla válka, takže proto“?
Autoři, vážně – pokud nás chcete přesvědčit, že ve vašem knižním světě děti běžně bojují před zraky televizních diváků o život, dejte si tu práci a zkuste nám věrohodně vysvětlit, proč je něco takového v rámci vašeho světa akceptovatelné.
Souhlasíte s mým výběrem? A jaká young adult klišé nejvíc štvou vás? Komentáře jsou vám otevřené 🙂
Alžběta Švarcová
Napíšu pro vás skvělé texty. Nebo vás naučím, jak si takové texty můžete napsat sami. Jsem copywriterka, editorka, konzultantka, blogerka a recenzentka. Chcete-li mě využít na maximum, chtějte ode mě pomoc s psaným slovem, budováním značky a celkovou obsahovou strategií zaměřenou na dlouhodobé výsledky.
–> Moje další články
Já mám problém s tím, že i přes klišé nedokážu tomuto žánru moc odolat. Ale s čím souhlasím naprosto a není to jen v YA knížkách, je to i v té normálních romantických knížkách je sexy, nebezpečný muž, který má na každém prstu 10 holek, ale jakmile potká hlavní hrdinku najednou chce jenom ji a už ji je do smrti věrný. Neumím si představit, že se tohle někdy ve skutečnosti stalo.
Dále mě štvou situace, kdy je tam nejlepší kamarád/ka, kteří jsou většinou daleko rozumnější lidé, radí většinou dobré rady, ale stejně je hlavní hrdinové nikdy neposlechnou, ublíží svým kamarádům, ale stejně jim nakonec nejlepší kamarádi odpustí. Jsem rozhořčena za prototyp nejlepšího kamaráda, protože mi přijde, že nejvíc ostrouhají…
Souhlasím! „Nejlepší kamarádka“ (která je v příběhu většinou jen proto, aby si hlavní hrdinka měla s kým povídat, a jakmile se objeví Hlavní Hrdina, tak se z příběhu pomalu vytrácí) je taky hodně časté young adult klišé.
Mě vždy štve že ve svých 16. až 18. letech jsou hlavni hrdinové vždy mistry ve svém oboru..a v podstatě nepotřebují žádny trenink, nebo podstoupily nějaký super trenink ve školce, ale jakmile opustili školku netrenuji, protože musi řešit milostný trojuhelnik…
Oni jsou přece Vyvolení, tak jakápak práce nebo trénink 🙂 Mimochodem, fakt dobré young adult (a bez zbytečných romancí, milostných trojúhelníků apod.) je Šest vran. Hrdinům je sice (opět) kolem šestnácti a (opět) jsou ve svých oborech naprosto nepřekonatelní, ale příběhově to všechno dává smysl a jako celek jde o jednu z nejlepší YA vůbec. (Rozhodně se ale vyhni sérii Griša, která Šesti vranám příběhově předchází, mohl by ti vybouchnout mozek…)